Dojmy z remasteru Turok 1 a Turok 2
Nevím, kde se ve mě vzala chuť si zahrát původní Turok sérií, jelikož tyhle old school hry bez nějakého pořádného děje mi nikdy nic neříkaly.
Asi jeden z důvodů je, že se značkou mám menší minulost, kdy jsem hrával demo verzi restartu z roku 2008, který jsem si před několika lety koupil. Když jsem jako malý zjistil, že existují i starší Turok hry, které jsou rapidně odlišné, ale stále jsem byl dost fascinován tím, co se v nich děje.
Další důvod je i úspěch remasteru druhého Quake 2, oznámení Turok 3 remasteru a zpráva, že tvůrci z Nightdive Studios mají na seznamu první Darkness, který přímo miluju.
Tím se mi tohle studio stalo velice sympatické a rozhodl jsem se dát šanci starší FPS značce, kterou aspoň trochu znám. K tomu mi pomohly i slevy na PS Store, kde za 480 Kč jsem si mohl koupit balíček obou her. Stále jsem dost váhal a bál se, jestli to nebude ztráta peněz, protože se přece jen jedná o dost staré kousky. A lituji toho nakonec?
Turok 1
Samozřejmě jsem začal pěkně od prvního dílu a nedočkavě jsem čekal na to, než se dostanu konečně do hry. Při spuštění kampaně na vás nečeká vůbec nic. Žádné intro, žádný filmeček, dialog. Jediné zvuky jsou skřeky nepřátel a zvířat, popřípadě výkřiky padlých protivníků. Prostě se ocitnete v džungli s nožem v ruce a jdete zabíjet bez toho, aby vám příběh vůbec něco řekl.
Při prvním spuštění mě mile překvapilo snad úplně vše. Graficky vypadal první Turok opravdu skvěle. Jednoduchá grafika mi přijde furt velice dobrá a vůbec mi nepřišlo, že by vizuál hry nějak špatně zestárl. Zároveň musím pochválit barevnou paletu. Na hratelnost si nemůžu ani trochu stěžovat, právě naopak. Hra se mi hrála zatím neskutečně dobře. Hra je plynulá a pohyb po mapě tak nebyl vůbec žádný problém. To hlavní je však pohyb kamery a střelba. Série Turok je FPS, které na konzolích mívají občas problém s mířením a hrát tyto hry je někdy peklo. Tady nic takového nehrozí a už dlouho jsem si neužil FPS hru jako právě zde. Pohyb kamery je velice příjemný a zaměřit nepřátele není vůbec žádný problém.
První díl je obsahově oproti druhému dílu úplně jednoduchá střílečka. Tady kromě nábojů vůbec nic neřešíte, jen chodíte, sbíráte různé ikonky, za které získáte životy, které využijete pro vaše oživení, střílíte a dokonce i skáčete.
Skákání je velice využívaný prvek. První Turok je hodně o platformingu a já jako milovník skákání jsem tohle moc ocenil. Skákání není tím hlavním herním prvkem, ale ono se fakt krásně skáče. Bez nějakých problémů jsem přeskakoval všechny platformy, které na mě čekaly.
Hra zatím vypadá, že je lineární a budete chodit jen dopředu, dozadu, nahoru, dolů a vracet se zřejmě budete jen tehdy, když vám to příběh umožní, což já osobně vítám, protože v klidu můžu vypnout a nemusím řešit žádný složitý postup. Zábavné jsou i vodní části, kdy se libovolně můžete potápět a hledat skryté věci. Navíc vizuál vody vypadá moc pěkně. Najdete v ní odrazy z okolí, které jsou zároveň trochu divně zpracované, protože jsem si někdy připadal, že čumím do zrcadla, jak moc se okolí ve vodě odráží, dokonce tak moc, že ani není vidět, co je pod vodou.
Další zajímavým oživením jsou portály. Ty se zaměřují na platforming, často obsahují i plno nástrah, ale zároveň vám umožní doplnit spoustu zdraví. Za krátkou dobu jsem narazil na spoustu druhů nepřátel, jako jsou dinosauři, plazi, brouci a obří mutanti. Nicméně převážně jsem bojoval s ozbrojenými humanoidy, kteří měli více druhů zbraní. Vzhledově však nebyli příliš rozmanití, ale nechci však předbíhat, protože jsem teprve v prologu, kde jsem hrál asi jen 30 minut, než jsem se dostal do hlavního Hubu, odkud se později budeme skrz portál dostávat do dalších úrovní. Jediná věc, která mě bohužel trochu štve, jsou respawny nepřátel. Když vyčistím lokaci od nepřátel, tak se opět po nějaké době znovu objeví. Turok 1 mě pozitivně překvapil. Těším se, až se k hře dostanu, a jsem zvědavý, co o ní řeknu, až ji dohraji.
Turok 2
Vzhledem k tomu, že jsem dost nedočkavý člověk, musel jsem vyzkoušet i druhý díl. Ten se od prvního dílu trochu liší a má pár novinek navíc.
Hlavní novinkou je menší zaměření na příběh. Na začátku dostaneme krátký filmeček, který nás uvede do děje, takže nezačneme z ničeho nic běhat po mapě bez vysvětlení, jako to bylo u prvního dílu.
Samozřejmě další věcí je grafické zpracování, které je o dost hezčí, detailnější a především máte kolem sebe vykreslenou celou lokaci, takže pocit z prostředí je mnohem reálnější. Barvy jsou tentokrát více temné a už v ní není tolik barev a světla.
Velké novinky jsou i v hratelnosti.
Výběr zbraní je tentokrát rychlejší, protože už nemusíte určitou zbraň namačkat tlačítkem, ale můžete využít rychlejší způsob, kdy si otevřete inventář se zbraněmi.
Také můžete sbírat vystřelené šípy z luku, což jsem velice ocenil a ušetřil dost nábojů. Druhý díl už není úplný koridor a budete se do různých lokací opakovaně vracet, jelikož už to není pouhá bezduchá střílečka, ale snaží se tentokrát běhání po mapě oživit plněním úkolů, kdy musíte tahat za páky, abyste otevřeli zavřené dveře. To mi osobně nepřišlo tak zábavné a dávám přednost hratelnosti z prvního dílu.
V remasteru máme všechny hlavní úkoly označené, takže víte, kde najít každou páku, což je menší kompromis, aby hratelnost v dnešní době nezačala rychle nudit.
Další novinkou je manuální ukládání, které můžete využít kdykoli a kdekoli. Nemusíte tedy už ukládat postup na speciálním místě jako v Turok 1. Munici a zdraví už hledáte pouze po mapě a ze zabitých nepřátel, ale tentokrát k tomu můžete využít teleportační stroje, které nás dostanou na místo, kde si můžeme vše doplnit.
Střílení je opět skvělé, jen musíte o něco více trénovat přesnost, jelikož asistence při míření zde vůbec není nebo je alespoň dost omezená. Potápění, hledání skrytých věcí, spousta zbraní a sbírání bodů pro získání dalšího života zůstávají, co ale chybí, je platforming. Skákat samozřejmě můžete, ale ne už tak, jako u předchůdce. Nenarazili jsme na žádné skákací části, Turok má problém někde vůbec vyskočit, jelikož je jeho skok slabší a nedoskočí moc vysoko.
Soundtrack byl v téhle úrovni dost nostalgický. Šlo o soundtrack jménem Port of Adia, což je dost oblíbená skladba, a ikdyž jsem žádnou klasickou Turok hru nikdy nehrál, tento soundtrack jsem znal a měl ho dost naposlouchaný.
Druhý díl mi přijde zábavnější, za což můžou například ty úplně jednoduché úkoly, které musíme plnit. Ovšem i tak jsem si hru při zkoušce dost užil. Budu si muset udělat místo ve svém herním seznamu, abych co nejdříve mohl okusit kouzlo těchto jednoduchých her.
Koupi tohodle balíčku vůbec nelituji a jsem vlastně dost rád, že jsem si je pořídil do svého seznamu, protože Remaster vypadá dost kvalitně. I když jsem zatím zkoušel pouze začátek, už teď můžu říct, že vylepšená verze stojí za to si ji koupit a připomenout si staré časy nebo se seznámit se starší dobou. Pokud si rádi rozšiřujete herní obzor, určitě tuhle hru zkuste. 🙂
Venom